Stává se již tradicí, že si náš fotoklub užívá fotovíkend na Templáku. Letos to bylo 1.-3. června. Počasí nám docela přálo a tak jsme si mohli opravdu užít focení ve všech směrech. Po 10 km jsme úplně zapomněli na realitu a vjížděli do nádherné přírody, plné úžasných scenerií.

   Cestou se první fotografovanou obětí staly divoké kačeny v řece. Později nad táborem duha. První večer nemohl chybět táborák. Opékání špekáčků a oslava krásného 3. místa v soutěži MSMO.

    Bylo úžasné, když se v romantickém prostředí sešla naše parta. Škoda, že chyběla  Irenka a Milan. Zato jsme všichni přijali mezi sebe i našeho psího kamaráda Vilíka. Jen co se pár z nás pokusilo vyfotit měsíc s mraky a noční tábor, šli jsme brzo spát, abychom mohli ve 4 hodiny fotit ranní rozbřesk nad táborem. Ovšem obloha nebyla podle našich představ tak jsme zase zalehli. Většině to nevadilo, alespoň jsme mohli nabrat síly na sobotní fotograficky nabitý den.

   Ráno nám Ivanka připravila přednášku o dokumentární fotografii a proběhl i malý úkol pro členy, kteří se rozdělili do skupin PePe, BoLuLu a LeMon. Klárka se bohužel nemohla zúčastnit již od pátečního večera, vše si ale vynahradila v sobotu odpoledne. Poslechli jsme si přednášku o autorských právech a prodeji práv k fotografii. Zlatým hřebem odpoledne bylo focení s dnes již profesionální modelkou. I díky našim ochotným členům mužského pokolení, Luďkovi a Petrovi, kteří chytali poslední paprsky sluníčka, aby je díky odrazové desce posílali na fotografovanou modelku, se snímky docela podařily.

    Během dopoledne jsme měli možnost fotit reportážní fotografie na sympóziu řezbářů a také vodáky, kterým přehrada pustila vodu. Na večer proběhlo promítání fotek těch členů, kteří fotili již v pátek, a bylo to opravdu povedené. Po večeři Klárka škemrala o táborák, protože neměla objednanou večeři a protože ji členové nenechali ve štychu, táborák byl. Posezení vystřídalo focení noční oblohy se stříbrným měsícem. Ten byl k naší velké radosti skoro v úplňku. Také máme pár úlovků nočního pohledu na most přes řeku za použití dlouhého expozičního času.Další den dopoledne proběhlo poučení o čištění a údržbě fotoaparátu, filtrech a objektivech. Po obědě jsme se rozloučili a opustili překrásné údolí pod Templštýnem.

   Prožili jsme krásný víkend po boku přátel, jenž umějí chytit za stejný konec, a táhnout kupředu. A i když nebyl program splněn do puntíku, společné zážitky nám nikdo nevezme. Fotoklub má opravdu silné motory. Každý motor má však v pohonu lopatky, které s ním otáčejí. Díky všem členům, kteří se stali malou lopatkou, jenž přesně zapadá na své místo v soustrojí zvaném Fotoklub Ivančice, se naše motory točí naplno, a tak můžeme dál naplňovat naše motto: Vždy hledáme způsoby, jak překročit vlastní hranice. V naší tradici budeme pokračovat. Určitě to stojí za to!

Členové fotoklubu.